RUCE
NA
PRSA

V listopadu 2007 se mi narodila dceruška a moje štěstí bylo veliké. Celé těhotenství bylo naprosto úžasné a bez jediných problémů či komplikací. Vše se vyvíjelo jak mělo a já se cítila v jiném stavu plná energie a optimismu.

Dokonce jsem v práci pracovala do poslední chvíle, protože bych se doma nudila.

Malá se narodila plánovaným císařským řezem, ale jinak proběhlo vše v pořádku.

Dcerku jsem kojila do 14 měsíců; ačkoliv jsem ji odkojila skoro jen na jednom prsu, protože od začátku mi nechtěla pít z levého prsa i když mlíčko jsem měla, ale přičítala jsem to tomu, že si prostě oblíbila jen to jedno.

Pravda je, že asi na vteřinu mi jednou prolétlo hlavou, co jsem někdy četla o vnímání a reakci kojenců. Že poznají, když s prsem není něco v pořádku a nechtějí pít. Ale zánět jsem neměla, prso nebolelo a tak jsem z něj jen odstříkávala. Ostatně pediatrička mi řekla, ať si z toho nic nedělám i máma s dvojčaty může obě odkojit na jednom prsu. Tak jsem nic neřešila…

“Až do doby, kdy jsem kojila už jen jednou denně
a mlíčko ubývalo a prsa se začala vracet k původní velikosti,
až na to levé kde byl jakýsi veliký tvrdý útvar.
“

Myslela jsem si, že je tam zatvrdlé mléko nebo tak něco a řekla to svému gynekologovi – porodníkovi v jedné osobě. Ten mi napsal doporučení na sono, já se objednala. Nepříjemný pocit jsem měla, ale říkala jsem si, že takhle veliký útvar nemůže být přeci rakovina.

Na sonu mi ale paní doktorka řekla, že tam něco je, ale nemusí to být nic vážného, nicméně jsem se měla jít zaregistrovat o patro výše na onkologii a promluvit s doktorkou z onkologie. Bohužel paní doktorka nebyla tou milou a empatickou ženou, jakou bych si představovala na takovém místě, ale poměrně dost strohou a nezúčastněnou personou a dojem mi umocnil i samotný pan primář tohoto zařízení, který doporučil hned operaci a vyndání a zaslání na histologii „ať už je to co je to“.

Chtěla jsem biopsii a tak jsem se dostala na Karlovo Nám. do Mamologického Centra Dr. Poliaka. Udělali mi biopsii a doktoři byli velice milí. Za 14 dní jsem si šla pro výsledky a zprávu, kterou mi sdělila s účastí paní doktorka za zavřenými dveřmi zněla "je mi líto, ale výsledky jsou pozitivní, jedná se o zhoubný nádor". Samozřejmě byl to pro mě velký šok. A následoval seminář za účasti několika doktorů chirurgů a onkologů, kde nade mnou přemýšleli co se mnou a vzala si mě pod patronát paní doc. Tesařová a hned jsem šla k ní na onko. ambulanci, kde jsem se už trochu uklidnila díky jejímu úžasnému přístupu. Dostala jsem se dále na operaci k Apolináři na onkologii, kde jsem o patro výše před 1,5 rokem ležela na porodnickém oddělení v radostném očekávání a dnes jsem ve strachu očekávala operaci na odstranění zhoubného nádoru u doktora Pavlišty. Vzali útvar masteopatii o velikosti několika centimetrů. Histologie ukázala v tomto útvaru několik cca 7 zhoubných nádorů, největší 1,2 cm. Následně po těchto výsledcích rozhodnutí znělo okamžitá celková ablace prsu včetně odstranění 14 uzlin v podpaždí. Po operaci zůstala jizva táhnoucí se od podpaží kolmo přes hrudník.

Věděla jsem a byla naštěstí naprosto smířena s odstraněním prsu a ani následný pohled do zrcadla na odstraněný prs a velkou jizvu ve mne nevyvolalo žádné úzkosti, ba naopak bych řekla dokonce i úlevu, že je co nejvíce odstraněno. Měla jsem štěstí ve svém partnerovi, který všechno nesl v pohodě a s psychickou podporou. Moje holčička je od mala hodně temperamentní, vyčerpanost a únava byla velká a hlídací babičky moc nebyly k dispozici což mě, ale na druhou stranu nutilo fungovat a dcerka byla pro mě největší oporou. Touha věnovat se jí co nejvíce a naplno mi dávalo zapomenout, čím si procházím či budu procházet.

Nakonec se rozhodlo k mé velké radosti, že chemoterapii nebudu mít, ale čekala mne 5 let hormonální léčba Tamoxifenem a Zoladexem což je uměle vytvořená menopauza a tedy naděje na další dítě i vzhledem k mému věku moc není.  Teď jsem 4 roky v léčbě a 3 měsíce po plastice prsu. Ale žiju!